Na návrh ministerstva kultury kabinet na svém jednání ve středu prohlásil dalších osm historických nemovitostí národními kulturními památkami. Dvě z nich se nacházejí na území města Brna.
Klášter augustiniánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně byl vybrán nejen pro svou výjimečnou architektonickou a uměleckohistorickou hodnotu, ale také proto, že zde působil opat Gregor Johann Mendel, přírodovědec a světoznámý objevitel teorie dědičnosti, od jehož narození letos uplynulo 200 let.
Založila ho jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna Eliška Rejčka, která je zde pochována se svým druhem, moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Roku 1333 byl ke klášteru přistavěn špitál. Součástí areálu je bazilika Nanebevzetí Panny Marie, na jejímž hlavním oltáři je umístěn vzácný obraz italsko-byzantského původu nazvaný Černá madona.
V roce 1782 byl císařským výnosem klášter zrušen a přestěhoval se sem Řád augustiniánů i s knihovnou 27 tisíc svazků z konventu u kostela svatého Tomáše na nynějším Moravském náměstí. Od té doby funguje ve starobrněnském klášteře augustiniánské Opatství svatého Tomáše. Nejznámějším opatem byl otec genetiky Gregor Johann Mendel.
Druhou národní kulturní památkou se stal hrad Veveří. Je vzácným dokladem vývoje hradní architektury ve středoevropském prostředí z období románského a gotického, s úpravami a dostavbami z období renesance, baroka, klasicismu a historizujících slohů. Jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v Česku vznikal postupně téměř osm století.
Hrad byl podle pověsti založen kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I. Brněnským. První písemný doklad o něm je z roku 1213. V roce 1645, kdy došlo k obléhání Brna švédskými vojsky, byl obhléhán i Veveří, ale náporu útočníků – stejně jako Brno – odolal. Roku 1908 zde strávili část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu Spojeného království Winston Churchill s manželkou Clementine.
Od roku 1999 je hrad Veveří ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který zde od té doby provádí postupnou rekonstrukci celého značně zdevastovaného areálu. Po dlouhé době byl znovu otevřen pro veřejnost v roce 2002.
