Během loňských prázdnin zavedlo Brno regulaci vjezdů do vnitrobloků. Zjednodušeně řečeno je to systém doplňující modré zóny v ulicích. Modré čáry nemohou být ve vnitroblocích vyznačeny a po zavedení modrých zón se auta bez rezidentního povolení přesunula právě do vnitrobloků. Rezidenti si následně stěžovali na skokové zhoršení dostupnosti parkování uvnitř jejich vnitrobloků.
Modré zóny byly v Brně spuštěny v roce 2018 pod taktovkou primátora Vokřála (dříve ANO) a náměstka pro dopravu Matěje Hollana (Žít Brno). Tehdy schválený systém ale vnitrobloky neřešil. Nynější radní Brna-střed pro dopravu Jan Mandát byl zvolen do funkce díky spojení ODS a spolku Brno autem. A jako jeho předseda byl velkým kritikem modrých zón. „Rezidentní parkování připravila bývala koalice překotně a systém vykazoval velké množství chyb a nedostatků”, uvádí k tomu Mandát. Dodává, že konkrétně na regulaci vnitrobloků v souvislosti s modrými zónami bývalé vedení města vůbec nemyslelo.
Koho do vnitrobloků pustit a koho ne řešila městská část Brno-střed s magistrátem zhruba dva roky. Rozpracováno bylo několik variant. Uvažovalo se například o tom, že by vnitrobloky kontrolovali úředníci Brna-středu a vozidla bez povolení hlásili městské policii nebo přímo správnímu orgánu. Tento postup byl odmítnut právními posudky a vnitrobloky nakonec kontroluje sama městská policie. Původně panovaly obavy, že strážníci nebudou kontroly časově zvládat. Obavy se ale podle radního Mandáta nenaplnily. Říká, že z pohledu Brna-středu je kontrola vnitrobloků dostatečná. „Pravidelně dostáváme výsledky kontrol. Postupně se zvyšuje míra dodržování zákazu. Aktuálně bývá ve vnitroblocích zhruba 10-15% vozidel bez povolení”, dodává Mandát.
Na rozdíl od složitého mechanismu modrých zón, kontrolovaných kamerovým vozidlem a v centru kamerovým systémem, je systém regulace vnitrobloků poměrně jednoduchý. Vjezd je omezen zákazovou značkou, přes kterou projedou jen auta s povolením. To se vydává jen rezidentům nebo abonentům, případně výjimkám uvedeným na webových stránkách magistrátu. Kontrolu pak zajistí městská policie prostřednictvím tabletů, které načtou registrační značku vozidla a strážník má hned přehled o tom, kdo povolení má a kdo ne.
„Právě jednoduchost systému regulace vnitrobloků k nám přivedla i delegaci z Prahy, kde neexistuje ucelený systém parkování ve vnitroblocích napříč celým městem“, říká radní Mandát. Naráží tím na exkurzi pražského spolku Bieno, která za unikátním systém regulace parkovaní přivedla do Brna pražské nadšence do vnitrobloků. Podle účastníků exkurze nemá Praha systém regulace parkování ve vnitroblocích a ani o jeho zavedení v dohledné době neuvažuje.
Brno v současné době reguluje vjezd do osmi vnitrobloků v městské části Brno-střed (Čápkova – Jana Uhra, Dřevařská – Bayerova, Grohova – Čápkova, Křídlovická – Nové Sady, Nádvorní – Náplavka, Nové Sady, Rybářská – Křižkovského Rybářská – Veletržní) a vnitroblok Pod Kaštany v městské části Brno-Žabovřesky.
V současné době by se měla připravovat regulace dalších vnitrobloků. Budeme tomuto tématu věnovat některý z dalších článků.
