Velkou část volebního období bylo město pod nějakou formou covidových opatření. Na pandemii plynule navázala válka a příliv uprchlíků z Ukrajiny. Současně přišla také energetická krize a vysoká inflace. Jak podle Vás město zvládlo tyto čtyři složité roky? A neodrazuje Vás současná složitá energetická a ekonomická situace od ambice zůstat na primátorském postu další volební období? Nadcházející čtyři roky budou pravděpodobně mnohem náročnější než ty předchozí.
Nebála bych se říct, že to bylo asi nejdramatičtější a nejsložitější od roku 1989. Ale celé město to zvládlo výborně. Díky obrovské solidaritě a obětavosti, maximální míře spolupráce všech organizací a institucí v Brně i díky kolegům u nás na magistrátu. V době covidu jsme jako první v republice například začali s plošným antigenním testováním v domovech pro seniory a otevřeli jsme velkokapacitní očkovací centrum, příchod lidí prchajících před válkou z Ukrajiny neznamenal pro města žádný zásadní problém, zatím zvládáme i všechny nástrahy energetické krize. Po těchto zkušenostech mě už neodradí nic. Když jsme to společně zvládli doteď, zvládneme to i v příštích letech. A ještě jednou musím připomenout, že to zdaleka není jen zásluha vedení města.
Velkým úkolem končícího volebního období byl nový územní plán. Ten přes všechna očekávání schválen nebyl, přestože se jedná o zcela zásadní dokument určující další rozvoj města. Předloženo podobu kritizovali koaliční i opoziční zastupitele a jedinou podporu měl nakonec jen u náměstka Petra Hladíka z KDU-ČSL, protože pod jejich stranu spadala odpovědnost právě návrh územního plánu. Byl návrh nového územního plánu skutečně tak špatný, že nemohl být schválen? Nebo se jednalo o politikaření ostatních stran, jak říká náměstek Hladík?
Po vyhodnocení všech argumentů bylo vrácení předloženého návrhu Územního plánu města Brna pořizovateli s pokyny k úpravě a novému projednání opravdu jediným možným postupem. Zmíním jen pár příkladů, proč jsem nemohla hlasovat pro předložený návrh.
To, že územní plán počítal s větší mírou zastavění území města, úplně nevadí. Město musí být kompaktní, protože jinak je jeho fungování velmi drahé. Problém je v tom, že nebyl vyhodnocen vliv takové zástavby na celé území včetně technické infrastruktury, tedy například kanalizace, nebo že umožňoval stavět ve stabilizovaných plochách vnitrobloků.
Za poměrně zásadní považuji to, že se neřešily pozemky, které město získalo bezúplatně od státu pod podmínkou konkrétního využití. Návrh územního plánu u některých z nich umožňoval změnu účelu, aniž by byla provedena analýza dopadů takového kroku. Hrozilo, že takové pozemky bychom museli buď státu vrátit, nebo za ně zaplatit. A šlo by o poměrně vysoké částky.
Velmi mě také překvapilo, že v novém územním plánu docházelo bez řádného zdůvodnění ke změně některých stavebních ploch na nestavební. To je pro mě zcela nepřijatelné.
Vzhledem k tomu, že stávající územní plán může platit až do roku 2028, nejsme vystaveni riziku, že bude Brno zcela bez územního plánu. Můžeme se tak soustředit výhradně na to, aby byly problémy koncepčně dořešeny. Podle kvalifikovaných odhadů by měl celý proces zpracování pokynů od zastupitelstva, projednání a schválení trvat 1–2 roky.
Když necháme stranou územní plán tak co se podle Vás v tomto volebním období povedlo, na co jste skutečně hrdá? A existuje něco, co považujete za vyslovený neúspěch?
Kdybych měla vyzdvihnout jednu jedinou věc, tak jsme byli velmi úspěšní v přípravě a realizaci dopravních staveb. Dokončili jsme tramvajovou trať na Plotní a rekonstrukci Dornychu. Díky perfektní spolupráci města s Ředitelstvím silnic a dálnic, které je hlavním investorem, naplno běží stavba 2 úseků velkého městského okruhu na Tomkově náměstí a Rokytově nebo na Žabovřeské, kde se navíc souběžně buduje nový tramvajový tunel. Další tři – Bauerova, Ostravská radiála a tunel Vinohrady – se připravují. V ověřovacím provozu je tramvajová trať do bohunického kampusu, vedoucí nejdelším tramvajovým tunelem u nás. Finišuje také rozsáhlá rekonstrukce Mendlova náměstí.
A pak je spousta dalších úspěchů. Známe podobu nového hlavního nádraží, proběhly rozsáhlé rekonstrukce několika městských tříd i významných kulturních a historických objektů, konkrétně Janáčkova divadla, kina Art a části areálu Špilberku. Dále jsme nastartovali projekt družstevního bydlení v 6 lokalitách, kde má s podporou města vzniknout 1 600 bytů, a zavedli jsme systém spolupráce s investory. Ti nyní koordinují svoji výstavbu s městem a finančně přispívají na vznik infrastruktury a občanské vybavenosti, například školek, škol a veřejných prostranství, v místě, kde staví. Za rok a půl, co tento systém funguje, bylo uzavřelo 48 smluv, z nichž plyne do městského rozpočtu 370 milionů korun. Navíc díky této spolupráci může vzniknout 5 200 nových bytů a 1 000 ve školkách.
Na posledním zastupitelstvu schválilo město záměr nezvýšit nájemcům městských bytů nájemné o inflaci. To je poměrně logické, protože podle dosavadního vývoje inflace by se jednalo o skutečně skokové zvýšení nájemného. Jenže samotné město spravuje jen zlomek bytového fondu, většinu bytů si spravují samotné městské části a úprava nájemného je v jejich vlastní odpovědnosti. Řešíte to s nimi nějak? A máte připravená i jiná opatření, jak pomoci obyvatelům Brna při současném masivním zdražování?
Problémy občanů jsme začali řešit už v době, kdy skončil dodavatel energií Bohemia Energy. Velmi pomohlo to, že v říjnu loňského roku otevřela městská společnost Teplárny Brno nové klientské centrum na Červeném mlýně. Zpočátku ho zákazníci využívali převážně k uzavření nových smluv na dodávku elektřiny nebo plynu, postupně začalo sloužit také jako poradenské. Nyní se zde nejčastěji řeší úpravy smluv, jako jsou převody z důvodu úmrtí či prodeje a pronájmu nemovitosti, způsoby plateb, informace k vyúčtování a samoodečty. Máme v plánu rozšíření servisu pro veřejnost například o poradenství v oblasti zateplování nebo fotovoltaiky.
Rozhodnutí Zastupitelstva města Brna, že příští rok neuplatní ve svých nájemních smlouvách k městským bytům sjednanou inflační doložku, bylo jedním z prvních kroků, jak pomoci občanům. Letos se nájemné v městských bytech zvedlo od 1. července o 3,8 %, tedy o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem za předchozí kalendářní rok. Podle stejného principu zakotveného v nájemních smlouvách by mohlo v roce 2023 dojít k navýšení třeba o 20 %, což by mnoha domácnostem mohlo způsobit existenční potíže. Proto jsme k tomuto kroku přistoupili. Je pravda, že většina městských bytů je ve správě městských částí, které se ovšem musí řídit pravidly stanovenými městem. Z tohoto důvodu jsme jim umožnili rozhodovat stejně, jak postupuje město.
Komunikace mezi městem a městskými částmi je dlouhodobě standardně nastavená, mnozí členové vedení městských částí jsou i zastupiteli města, stejně tak mají strany zastoupené v městském zastupitelstvu zastupitele v městských částech. Tím je podle mého nastaven dostatečný přenos informací a všem musí být jasná naléhavost celé situace.
Dále jako město můžeme částečně ovlivnit to, že se občanům nebudou zvyšovat životní náklady. Jde třeba o ceny jízdného v městské hromadné dopravě. Jeho výši chceme zachovat, proto jsme již letos navyšovali kompenzaci pro Dopravní podnik města Brna. Původně schválená částka na rok 2022 byla 2 184 000 000 korun, zvýšili jsme ji na letošek ještě o 280 milionů, na rok 2023 ji plánujeme ve výši 2 750 000 000 korun.
Sledujeme také, jaké formy podpory a pomoci zvolí vláda, protože základ musí tvořit státní dávkový systém. Kromě toho máme velmi dobře fungující Odbor sociální péče. Ten mimo jiné provozuje poradnu Socio Info Point, kde jsou naši pracovníci připraveni pomoci řešit individuální situaci občanů, kteří se ocitnou v tíživé životní situaci.
Jsme též v kontaktu s podnikatelským sektorem a s Regionální hospodářskou komorou Brno. Víme tedy, jakým způsobem energetická krize byznys ovlivňuje. Jsem toho názoru, že základ pomoci musí být celoevropský. Jasný posun je vidět, teď jde o rychlou implementaci. Ukazuje se také, že je nutné i zapojení státu. Iniciovala jsem založení pracovní skupiny, kterou svolal ministr spravedlnosti Pavel Blažek a která se zabývala řešeními na národní úrovni. Naše návrhy byly následně odeslány premiérovi Petru Fialovi. Lidé již nyní vidí, že vláda některé z nich rychle využila. Kdyby ani to nestačilo, chceme připravit i nějaký lokální program podpory.
Velkým tématem je energetická krize a související zdražování energií. Jak město tuto situaci řeší? Jaká opatření jste konkrétně přijali? Hodně se akceptuje stavba horkovodu z Dukovan, který může zásadně zvýšit energetickou soběstačnost města. Ale takový projekt se bude realizovat řadu let. Zaznívají také hlasy, že dopravní podnik nemá na příští rok zajištěnou elektřinu pro tramvaje a trolejbusu. Je to pravda?
Mezi opatření bezesporu patří již zmiňovaná podpora dopravního podniku nebo neuplatnění inflační doložky v nájemních smlouvách k městským bytům. Dále máme vytvořené rezervy, abychom zvládli například provoz škol a školek, umíme pomoci městským společnostem a příspěvkovým organizacím, jako jsou třeba divadla. Navíc se začnou postupně projevovat evropská a vládní opatření.
Pro naše město je prioritou energetická bezpečnost a soběstačnost. Pro zajištění spolehlivých a cenově stabilních dodávek tepla je klíčovou stavbou horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Minulý týden jsme se s panem ředitelem ČEZ Danielem Benešem shodli na tom, že budeme v projektu pokračovat, protože je z pohledu právního, technického a obchodního realizovatelný. Cena pro koncové zákazníky Tepláren Brno, což jsou domácnosti, ale i školy či nemocnice, bude na základě modelu srovnatelná s jinými alternativními zdroji tepla, jako jsou plynové kotelny nebo tepelná čerpadla. Energetický mix kromě horkovodu doplňují další aktuální projekty. Začalo osazování solárních panelů na střechy městských budov, nový zdroj na dřevní štěpku by měl teplo dodávat už v roce 2024, o rok později se má spustit kotel na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů.
Dopravní podnik má zatím fixovanou cenu téměř do konce roku a řeší, jaký zvolí postup pro příští rok. V případě CNG má do konce roku zafixovaných asi 70 % potřebných dodávek, problém je v tom, že se do již dříve vypsaných výběrových řízení nikdo nepřihlásil. Řešení hodně bude záviset na tom, jak bude nastavena regulace cen nebo jiná forma podpory pro tyto velké podniky s energeticky náročným provozem.
Jaké jsou kromě řešení energetické krize a inflace další programové priority ODS pro další volební období? Co považujete ve vašem programu za nejzásadnější?
Zachováme nejlepší MHD, budeme nadále zvyšovat její úroveň tak, aby se stala pro Brňany první volbou, budeme pokračovat v budování nových tramvajových tratí a modernizaci vozového parku. Jsme přesvědčeni, že centrum města má sloužit především lidem, takže chceme, aby se současný pilotní režim zákazu vjezdu na náměstí Svobody překlopil na trvalý. Určitě musí pokračovat výstavba velkého městského okruhu na dalších úsecích a jsme připraveni poskytnout součinnost při rozšiřování D1 kolem Brna na šestiproudou dálnici. Dokážeme reálně postavit 3 000 nových parkovacích míst a rozšiřovat systém rezidentního parkování do dalších městských částí dle jejich zájmu.
Máme v plánu pokračovat v projektu družstevního bydlení a v systému spolupráce s investory, jak již bylo zmíněno. Předpokládám, že po požadovaných úpravách schválíme nový územní plán města Brna. Pokračovat bude budování protipovodňových opatření a v místech, kde je to možné, s tím spojená proměna břehů řek na rekreační zóny. Souběžně s tím dojde ke zrychlení revitalizace brownfieldů.
Budeme i nadále podporovat výstavbu nových sportovišť i provoz sportovních klubů a vytvářet skvělé podmínky pro rekreační i vrcholový sport. Pustíme se do výstavby sportovně-rekreačního areálu u Anthroposu. Zavedeme nový systém podpory sportovních klubů s přehledným výhledem na více let dopředu, chceme iniciovat vznik Nadačního fondu města Brna pro mládež a sport.
Budeme pokračovat ve spolupráci s univerzitami a v podpoře nadaných studentů, Brno tak bude stále předním městem vědy, výzkumu a inovací. Stejnou míru podpory si zaslouží i brněnská kultura, zřizovaná i nezřizovaná.
Sociální péči a zdravotnictví budeme vnímáme komplexně, budeme navíc posilovat už tak vynikající spolupráci s neziskovým sektorem.
