Třetí premiérou Divadla Polárka v divadelní sezóně 2025/2026 bude loutková inscenace Grandhotel pocitů v režii uměleckého šéfa Jiřího Hajdyly. Poprvé se otevře malým divačkám a divákům od tří let v sobotu 21. března 2026 na Malé scéně.
Inscenace je třetí premiérou 28. sezóny Divadla Polárka nazvané Na světlo. Vychází z knihy Lidie Branković a zavede publikum do fantaskního loutkového světa, v němž se lidské emoce proměňují v neobvyklé hotelové hosty. Ti postupně přicházejí do Grandhotelu, kde se ubytovávají – každý se svými zvláštními potřebami. Pokud je však hoteliér nedokáže správně odhadnout, vznikají nečekané a často i komické situace.
„Pocity k nám přicházejí téměř v každém okamžiku. A očekává se od nás, že s nimi budeme umět zacházet. Co to ale přesně znamená? Co potřebujeme k tomu, abychom dokázali s každým pocitem vyjít, pojmenovat ho a říct si, co v danou chvíli potřebujeme? Myslím, že základem je o pocitech otevřeně mluvit – a ideálně už od útlého věku,“ říká režisér inscenace Jiří Hajdyla.
Tvůrci se při přípravě inspirovali především knihou mladé berlínské autorky a výtvarnice Lidie Branković. „Jako předloha pro inscenaci nám posloužila kniha mladé berlínské autorky a výtvarnice Lidie Branković. Z ní jsme převzali ústřední metaforu hotelu, hoteliéra a hotelových hostů. Zároveň jsme pracovali i s celou řadou dalších – nejen dětských – knih o emocích,“ přibližuje dramaturgyně inscenace Karolina Salamonová a dodává: „Základním motivem je legitimita všech pocitů. V hotelu žádné pocity neodmítáme. Pocity nemáme potlačovat, ale naslouchat jim, a případně jim dávat adekvátní hranice. Zároveň inscenaci vnímám jako příspěvek do mezigenerační debaty o proměnách přístupů k výchově dětí.“
Výraznou roli v inscenaci hraje také výtvarná stránka. Autorkou scény, loutek i světelného designu je Tereza Bartůňková, která pracuje s fyzikálními vlastnostmi jednotlivých emocí. „U každé emoce jsme si položili otázku, jaké fyzikální vlastnosti by jí mohly odpovídat – křehkost, tíha, pružnost, měkkost nebo třeba nestálost. Tyto vlastnosti jsem pak využila při návrhu objektů a loutek,“ vysvětluje výtvarnice Tereza Bartůňková. „Naše inscenace je proto především loutkovo-objektová metafora. Téma emocí záměrně zjednodušuje a používá jako inspiraci pro loutkářskou fantazii. Ta pak může divákům pomoct obrátit pozornost k vlastním pocitům a dát jim příležitost o nich s druhými mluvit,“ navazuje Hajdyla.
Vedle herců Divadla Polárka Davida Smečky a Matěje Záhoříka se v inscenaci představí také nedávná absolventka Divadelní fakulty JAMU Lucie Netopilová. Autorem sound designu je Jan Čtvrtník, který pracuje s různými předměty a materiály, doplňuje je lidským hlasem a vytváří tak podmanivou zvukovou atmosféru, jež loutkovým scénám dodává život.
Součástí uvedení pro veřejnost bude také navazující workshop pro děti a jejich rodiče. Návštěvníci se při něm zblízka seznámí s loutkami a objekty z inscenace, které poslouží jako inspirace k další společné činnosti i k rozhovorům o emocích.
