Práce na stavbě nového kolektoru v centru Brna vstoupily do další významné fáze. Po přeložkách inženýrských sítí, vybudování provizorního vodovodu a zajištění okolních budov začala samotná ražba. Horníci budou v podzemí pracovat přibližně jeden rok. Po dokončení podzemních prací přijde na řadu oprava povrchů ulice Česká.
V uplynulém roce se stavební práce soustředily především na povrch a přípravu území pro bezpečné zahájení ražby. Bylo nutné přeložit některé inženýrské sítě, mimo jiné vodovod, parovod a plynovod.
„V posledním roce pracovalo sdružení zhotovitelů na povrchu, kde se prováděly nezbytné kroky předcházející samotné ražbě kolektoru. Jednalo se o přeložení inženýrských sítí – především vodovodu, parovodu nebo plynovodu. To s sebou přinášelo omezení pro místní obyvatele, podniky nebo chodce. Ráda bych všem poděkovala za trpělivost a horníkům nyní přeji, aby šla ražba bez potíží,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková.
Budovy chrání cementové sloupce
Důležitou součástí přípravných prací bylo zajištění budov v ulici Česká. Stavbaři využili technologii tryskové injektáže, při níž v podzemí vytvořili řady cementových sloupců. Zpevněna byla rovněž oblast nad budoucím kolektorem.
„To se provádělo pomocí moderní technologie tryskové injektáže. V podzemí se vytvořily řady cementových sloupců, díky nimž jsou nyní nemovitosti zabezpečeny pod úrovní podlahy kolektoru. Zpevněn byl také povrch nad stropem budoucího kolektoru, a to pomocí nízkotlaké injektáže. Díky ní zde vznikla stmelená vrstva, která pomáhá chránit povrch během podzemních prací. Současný stav na České je provizorní, povrch ulice bude opraven ve chvíli, kdy skončí práce v podzemí. Namísto asfaltu bude Česká vydlážděna a ulice tak dostane podobu, jakou si zaslouží,“ doplnil náměstek pro investice René Černý.
Horníci razí z obou stran proti sobě
Samotná ražba probíhá klasickým hornickým způsobem, takzvanou Novou rakouskou tunelovací metodou. Pro zajištění stability výrubu se používá důlní výztuž a stříkaný beton. Horníci postupují v opakujících se záběrech dlouhých 0,8 metru.
Práce probíhají ze dvou přibližně deset metrů hlubokých šachet. První, nazvaná Karolínka, se nachází u křížení ulic Česká, Veselá a Solniční. Druhá šachta, Maruška, je v ulici Středova. Kolektor se tak razí z obou stran proti sobě.
„Celkově sdružení zhotovitelů vyrazí 235 metrů dlouhý kolektor, který bude mít 21 odboček k nemovitostem a 3 technické komory. Jakmile bude kolektor hotový, bude do něj uloženo vedení vody, kanalizace, teplovodu nebo kabely vysokého napětí. Pro všechny napojené nemovitosti a místní obyvatele a provozy je to obrovské plus. Případné opravy nebo havárie budou správci řešit bez nutnosti výkopu na povrchu,” upřesnil předseda představenstva městské společnosti Technické sítě Brno Michal Chládek.
Výhodou kolektoru je právě soustředění důležitých inženýrských sítí do jednoho přístupného podzemního prostoru. Jejich správci tak budou moci provádět kontroly, údržbu nebo opravy bez nutnosti opakovaně rozkopávat ulici.
Podzemní voda připomněla historii Žabí uličky
Ražba přináší také zajímavý pohled na geologické poměry pod historickým centrem Brna. V úseku pod Středovou ulicí se horníci potýkají s podzemní vodou a vápnitými jíly. Právě zde se zároveň nabízí pozoruhodná souvislost s historií místa.
„Podmínky v místě ražby potvrzují, že historické názvy často nevznikaly náhodou. V úseku pod ulicí Středova se naši horníci setkávají s podzemní vodou a vápnitými jíly, tedy geologickým prostředím, které vyžaduje zvýšenou pozornost. Není bez zajímavosti, že se této lokalitě ve středověku říkalo Krottengasse, tedy Žabí ulička. S trochou nadsázky by se dalo říci, že historické názvy někdy dokážou o charakteru území napovědět téměř tolik jako současný inženýrskogeologický průzkum. Poloha právě raženého úseku bude na povrchu průběžně vyznačena mobilním bezpečnostním hrazením, které se bude s postupem prací přesouvat,“ říká Pavel Kacíř, výrobní náměstek divize 1 společnosti Subterra.
Mobilní bezpečnostní hrazení na povrchu tak bude lidem ukazovat, pod kterou částí ulice horníci právě pracují. Přestože se nyní hlavní část stavby přesouvá pod zem, nelze v následujícím roce zcela vyloučit ani lokální výkopy na povrchu.
Kolektor si mohou lidé prohlédnout v životní velikosti
Jak podzemní kolektor vypadá, si mohou zájemci prohlédnout také bez cesty pod zem. Na nádvoří Nové radnice je do konce září umístěn nafukovací model sekundárního kolektoru v měřítku 1:1. Návštěvníci si tak mohou udělat představu o skutečných rozměrech prostoru i o budoucím uspořádání sítí.
Po skončení samotné ražby totiž práce v podzemí ještě neskončí. Kolektor dostane sekundární monolitické betonové ostění a následně budou uvnitř osazeny ocelové konstrukce určené pro vedení jednotlivých sítí.
Zajímavosti o ražbě kolektoru
- Kolektor se razí klasickým hornickým způsobem, takzvanou Novou rakouskou tunelovací metodou. Práce probíhají cyklicky v záběrech dlouhých 0,8 metru.
- Nejnižší místo kolektoru leží 10,2 metru pod terénem. V místě s nejnižším nadložím je strop kolektoru přibližně 1,6 metru pod povrchem.
- Za jeden den zvládnou horníci v průměru postoupit o 0,8 metru.
- Na povrchu i okolních budovách jsou umístěny nivelační body. Jejich pravidelné kontroly umožňují sledovat případné poklesy a v případě potřeby na změny reagovat.
- Po skončení ražby bude vybudováno sekundární monolitické ostění pomocí posuvné formy. Následovat bude montáž ocelových konstrukcí pro vodovod, horkovod a kabelové sítě. Ve dně kolektoru povede kanalizace.
- Jedinou běžnou inženýrskou sítí, která v kolektoru nebude, je plynovod. Kvůli zvýšeným bezpečnostním nárokům musí být veden samostatně.
Po dokončení prací v podzemí se stavbaři vrátí také na povrch České. Současná provizorní úprava zmizí a ulici namísto asfaltu pokryje dlažba.
